Ale feudální vlastenecká šlechta a konservativní duchovenstvo, stavící se na odpor Josefově centralismu, jeho protihistorické politice a proticírkevním tendencím, vystupuje i proti jeho germanisaci. O slovo se př'ihlásilo skryté uvědomění vlastenecké, které od dob Balbínových a Pěšiny z Cechorodu se udržovalo v katolickém knf>žstvu řátlovém. Síla česl{ého myšlení a cítění objevila se ph náraze josefinské germanisace ve všech stavech, jak je toho dokladem kněz-učenec Stalli<ólav Vydra 11741---1802). člen Tovaryšstva Ježíšova, profesor matematiky na pražské unÍ\'ers:tě, je!"'? na své Jlosluchačstvo pusobí v duchu horlivého češství pobělohorského: selský písmák Františt'k \'a\'ák (1770--1816), milčický rychtář, v jehož PamN(('h jest národní cítění sloučeno v rázovitý celek s vědomím selsk)'m, katolickolj nábožností a patriarchální loyalitou: a šlechtic-důstojník .Jan Jeník z Bratřic (1756-1845). jehož rukopisné, kulturně hodnotné Zápisky prozrazu jí češst\'Í národně i jazykově uvědomělé, ale protikatolicky zabarvené. Posily tomuto českému hnutí 3e d~)stalo i ze Slownska, kde se tradicí českobratrskou udržovala v('rná úcta a láska k jazyku, zvláště když po vydání toleran{'ního patentu přišli někteří slovenští evangelíci do Prahy. Ale i praktické dusledky osvícenstvÍ. nové školy, literatura o náboženské snášenlivosti a literatura pro lid, sahající k českému slovu, sílily jazykové vědomí a samo josefinské duchovenstvo sahalo z odporu k latině k řeči lidové. I vláda činila těmto snahám vnější ústupky zřízením české stolice pro pastýřské bohosloví na universitě v Praze a v Olomouci. zřízením stolice jazyka ře5l\ého a české literatury na universitě pražské, kde r. liH1 zahájil přednášky profesor Fr. M. Pelci, a podobné stolice v Bratislav(· a později na lyceu v Olomouci. Snaha o uhájení a rozšíření č('ského jazyka, rozumov}' i citový odpor proti vládní germanisaci. \'ědomi d("jinné slá\'y českého jazyka. praktick~' smysl pro nutnost národní řeči v životě veřejném, první záblesky uvědomění slovanského, občas i plemenná nenávist k !\ěmcum - to vše se vraCÍ opětovně v rozsáhlé řadě 1. Z\·. ,,!Jrall ja:yka fy s/Jh(" které vyplňují poslední třicetiletí X \'I II. stol. Vzorem a předlohou téměř všem jest Balbínova proslulá Dissufaiio apologdi('a pro lill[Ju(l s'rtt·(H1i('(I. lJntccipl(( 1Joh( miell, Nejdůležitější z obran těch následují chronologicky takto: hraběte Františka Kinského ErillH{'I'lOlg iibu dllcll tddltigcl 129