nověji též novoutrakvisty) pozvolna splývali s německ~'m protestantstvím, dovedli předáci českobratrští ubrániti svou tradici a svou nezávislost, což je stavělo v popředí náboženského nekatolického života ve vlasti. Vedle silného uvědomění národního nejúčinnější zbraní proti luterství ",\'10 zásadní poznání rozporu mezi protestantstvím němec\)m a reformačním křesťanstvím českým: racionalismus Lutherův, zdůrazňující výhradní hodnotu víry, se příčil ('echům, kteří od dob předhusitsk)'ch hledali jádro křesťanství v mravním životě a v dobr)'ch skutcích. V literatuře ~eské se luterství neprojevilo ani vS'znamným dílem, ani v)'raznou osobností; dalo podnět leda k pracím polemickým. Také katolická protireformace působila za prvního svého období v literatuře spíše jen negativně. a to tím více. že hlavními jejími nositeli byli cizinci. Její hlavní ochránce a podporovatel. císař Ferdinand L, uvedl do Prahy již r. 1556 Tovaryšstvo Ježíšovo a brzy se jesuité šířili po zemích českého státu, dobývajíce úspěchu nejen jako učitelé na ,"."borně zorganisovaných školách středních a vysok.ých. nS'brž také jako kazatelé, Náčelníci protireformace. zvláště '" Tovaryšstvu, byli zprvu Románi a Němci, ale netrvalo !louho a jesuitské koleje se počeštily. ba naplnily horli'·'S·m českým vlastenectvím. Literatura byla jednou z působivých zbraní restaurace katolické. ale ze začátku se omezovala na polemiku a apologetiku; o něco později soutěžili katolíci s ostatními církvemi \' postilách a kancionáIf!ch. Rozkvět české literatury katolické spadá až do doby pobělohorské. Všecky skupiny náboženské podléhaly vědomě i bezděky humanismu, jenž však nabS'val podoby nové. Pol'átkem stol. XVI. vstoupil humanismus ve služby německé reformace a naplnil se duchem vlasteneck)'m. Studium řečtiny a hebrejštiny stává se prostředkem k náležit{>mu r,ochopení textu Písem sv" přední zástupce reformace. Filip ~Ielanchthon, jako profesor university vitember:-;ké horlivě pečuje o zvelebení škol městsk5'ch a zavádí tam čtení spisů staroklasick}·ch. Svou péčí o latinské školy dodal nového rázu humanismu, zvláště školskému. zvanému .Iitterata pietas'( (zbožnost vzdělaná v kultuře klasické). Vedle něho působilo na německ)'ch uni\'ersitách ještě nl·kolik znamenit\"ch učitelů směru humanistického, I obracel se proud žáků nekatolick)'ch. dychtících po \'yšším vzdělání, 59