zbarveným; v symbolice barev, v kultu mučednictví a
zázraků, v dekorativní výmluvnosti byl věrným synem své
duby; jako umělec básnického slova stojí vysoko. Dílo jeho,
t. zv. větší legenda (3619 v.l se nazývá stokholmskou,
protože rukopis přes 200 let byl chován v Stokholmě (nyní
v ZPTl1. archivu mor.). Kratší legenda o sv. Kateřině,
brněnská. složena jest ve slohách čtyřveršových. K leg-endě
svatokateřinské se pojí těsně zlomek legendy () sv. Markét!;
a Ir !/ci/da o sv. Dorotč, jejíž původní látka byla zanedlouho
zpracována jako epickolyrická píseň a později přešla dílem
jako píseň, dílem jako hra do lidové tradiee. Rázem se jim
podobá také legenda () desítí tisíl'Í,.h ryt ířú, drasticky
líC-ící mučení křesťansk)'ch rytířů na hoře Araratu,

Ale vedle těchto legendárních látek nových. takřka
módních. nepoklesala ani záliba v apokryfickém okruhu života
Kristova a Madonina. Legenda o Jdí.~od' mlrídí se
pol'íná zrozením Panny Marie, pak líčí narození Kristovo a
život jeho až do dvanáctého roku. Děj nepodává se příliš
obratně a přeplněn je zázraky, Několikráte zpracováno
/OIlI/čcní Pánč, a to spíše meditativně než epicky. K osudu
r.latky Kristovy vztahují se legendy O nmlc1)(,l':::dí Panny
.11arie, Svaté Mařic s nebes chníia, Radosti .'Indi- Maříc:
i zde nábožné úvahy převažuií nad živlem v~'pravným, To
se stupňuje v Anscll111l, skladbě rázu leg-endového, v níž sv,
Anselm, arcibiskup canterbursk)' (;. 1109), se doptává
matky Kristovy po podrobnostech umučenÍ. Obsahu
podobného jest skladba Maria .llagdrt!el1a, připojeno však
vzkříšení a objevení se Kristovo ~farii Mag-dalské.

Samostatné místo v leg-endární epice doby Karlovy
zaujímá legenda o Sl'. Proko/III, zachovaná v rukopise
Hradeckém, Úcta k slovanskému s\'čtci Sázavského kláštera
uchová\'ala se v jeho působišti dlciuho: zde vznikla o něm
\' XI. stol. legenda staroslo\'ěnská i její překlad latinsk~',
prameny to t. zv. mnicha Sázavského. náležícího mezi
Kosmovy pokračovatele věku XII. Kdežto oficiální latinská
legenda se mohla opříti i o prameny nej!>tarší, zakládají se
obě česká zpracování na dosti pozdní recensi legendy
latinské, Jedním jest prozaick~' život S\·. Prokopa v .
Pasionálu .... , druh~'m veršovaná legenda z Hradeckého rukopisu
asi z polovice XIV, stol. Vedle zázračn~·ch živlů zajímal
skladatele antagonismus obřadu latinského a slovanského,
pojat)' v protiněmeckém duchu dalimilovském: podání
\' tradičním rozměru epickém svčdčí spíše o bodré jadrnosti

23