lány ještě čtyři kap. o událostech z let 1315-1318. Ač ,kladatel netají se svou nechutí k cizozemcům, zvláště .'\čmcům, a píše kroniku s tendencí obrannou, přece dílo Il'ho došlo i u nich značné obliby, neboť přeloženo bylo dvakráte do němčiny veršovaně v pol. XIV. stol., prozaicky poč. stol. XV. K pozdějším veršovaným dodatkům kroniky Dalimilovy [.ll některého z jeho epigonů, shodujícího se s mistrem jak ve smýšlení, tak ve slohu, pojí se píseň Nota od pana Vilélila Zajiecč, velebící zásluhy tohoto pána českého, »přietele ~eského jazyka«, jenž padl r. 1319 u Dachova. . Ale ještě v této době k r o n i k á ř i pokračují v díle Kosmou počatém i nadále jazykem latinským. Tak letopis svého kláštera latinsky počal psáti druhý opat zbraslavó'ký Otto, po něm pokračoval třetí opat, Petr Zitavský U 1339), rozšířiv zápisky své v důležitou kroniku o událostech současných (do r. 1338). O kroniku Zbraslavskou se opírá latinská kronika Františka, proboš'a pražsk~ho, p::>sle:lniho pokračo\'atele Kosmova, jenž vylíčil události let 1273-1353; druhou její recensi přepracoval B. Krabice z Veitmile. I v epických skladbách duchovních a světských pronikal praktický duch český hojným moralisováním a gnomickými úvahami: od počátku XIV. věku si vytvářel rozsáhlé staročeské bisnictví ten den ční, někdy mravně poučuiicí, jindy stavějící pro výstrahu slabosti lidské na odh'. Průpravou pro takové veršování byly zpracování a překlady středověk)'ch pomůcek latinských, jež se jako knihy školní rozšířily se školami kněžskými a klášterními po četných národech křesťanských. Takovou knihou učebnou byla na př. t. zv. Dl/ojverší KatmlOva (»Catonis disticha moralia« n. »de moribus«), přičítaná Katonu Dionysiovi z III. neb IV. stol. po Kr.; průpovědmi \'e 23 šestiměry upravenými podávala rozmanitá poučení pro život mravní a praktický. Již v XIV. stol. převedena po prvé v české verše. Mezi nejstarší knihy učebné náležel E:;op, středověké zpracování starořeckých bajek polobáječného Aisopa. e}1rnného zpracování českými verši dostalo se těmto bajk~m (asi 60) v polovici stol. XIV., při čemž básník připojil ruzné přídavky vlastní. na př. \' úvodě alegorický boj mezi ctnostmi a neřestmi, jinde průpovědi a myšlenky obsahu vlasteneckého. R.adu skladeb tendenčních - vedle veršované \eger.dy o sv. Prokopu a drobnějších skladeb ducho\'ních formy dra 17