KONEčNýCíL,jehO% dosažení Neruda zaplatil
nejkrásnějšími mužnými lety, jest naprostá jistota
života, úplná rovnováha ve vesmíru, kdežto jeho
lidské i básnické mládí bylo ovládáno buď hroutící sezá.

vratí neb horečným hledáním pevného bodu ve vzdu.
choprázdné prostoře nihilismu a marnosti. Když byl
Neruda zvítězil v trojím experimentu úsilí o rovnová.
hu, jímž byly mis se novinářská, poutníkovo bloudění
a genristův náběh k objektivnímu realismu, zatoužil
vyzpívati i básnicky mocné vědomí bezpečí, radostný
pocit vyrovnané a ovládnuté síly. Nejprve :.Písněmi
kosmickými« .

»Písně kosmické« zajímají spíše svým způsobem ře.
šení tohoto ústředního problému životního než svými
hodnotami uměleckými. Svou jistotu v životě, svou
rovnováhu ve vesmíru nepojímá tu Neruda jako pro
•žitou a protrpěno u zkušenost, nýbrž spíše jako
naukovou empirii, která prostě se odvozuje a snímá ~ proká.
zaných faktů a dokázaných poznatků vědních. Neruda
příležitostný žák a nahodilý učeň moderní astronomie
a pluralistické kosmologie, dal se rád a ochotně po.
učiti o trvalé, ba nezničitelné existenci své ve vesmíru,
řízeném neměnnými a svrchovaně moudrými zákony
a uvěřil povolně tomuto uspokojujícímu výkladu, jenž
neshodoval se sice s osobními zkušenostmi srdce, ale
opíral se za to o spektrální analysu a o Laplaceovu
auktoritu. Pětačtyřicetiletý Neruda zakotvil tu na čas
v radostném positivismu, prosyceném skoro naivní
věrou v sílu a neobmezenost vědeckého poznání a vě.
deckého řešení světa; positivism ten připomíná chví
•
73