lidskému i uměleckému vývoji: za sesífení smyslu pro
reálnost, za porozumění mnohým společenským
vztahům a různým povahovým zvláštnostem postava
postaviček jimi podmíněných, za osvobození od trudného
a marného egoismu, za sloh zhuštěný a soustředěný,
za úsečnost a plnost prosaického výrazu, za živost a
vervnost jazyka. Na mnohém tomto rysu Nerudova
osobního i literárního rozvoje spolupracovala škola ce
.•stování i škola novinářství, jestliže však ona N erudu od
začátku zahrnuje dary, vymáhá tato od svého premi .•
anta tvrdě a neúprosně přepiatý sobotales.

V cestopisných svých causeriích stojí Neruda
novinář nejvýše, a tu zase »Obrazům z ciziny« patří první
místo: 'Pařížské obrázky« mají arcit junáčtější
bujarost, rozkošnější bezprostřednost, ano i soustředěnější
jednotu, »Studie výstavní« skrývají větší bohatství
dokumentární a otvírají rozlehlejší obzory kulturní, avšak
v ,Obrazech z cizinyc stoupají barevné vlny
krajinných i společenských dojmů rozhodně nejvýše, kolé.
bajíce na svých vodách nesčíslné národopisné typy,
dějinné podobizny, politické fragmenty. Bylo by po~
třeba definitivně odečísti zNerudových cestopisů vše,
co přijal ze svých pramenů, pomůcek, knižních i
ústních informací, abychom dovedli oceniti právě to, co
jest kořistí jeho břitce pozorujícího oka, hrou jeho ji.
skřivého rozmaru, bleskem jeho evropské intelligence:
snad by pak zatměl se nejeden kulturní a dějinný pro.
spekt,jemuž jsme se obdivovali, snad by ubyl leckterý,
zajímavým materiálem doložený a podepřený odhad
sociální, snad by zmizel ten či onen z Nerudových

67