~. náhle oživeném enthusiasmu svých třiceti let,
jímž po návratu z Paříže r. 1863 zahrnoval
všecky projevy nově P!obuzeného českého
života kulturního, odkládal N eruda docela chladnou
pýchu a hořkou nedůvěru svého inte[[ektu. Psal ohnivé

stati novinářské, prosycené optimistickou věrou v
kulturní pokrok národa i politicky se zotavujícího.
Skládal příležitostné básně nesené smělým letem
vlasteneckého zápalu. Byl nadšeným a příliš shovívavým
kritikem divadelním. V divadle, kde nalézal vždy nové
rysy dramatické velikosti a ženské krásy na
pathetické~ postavě slečny Otilie Malé, dával se okouzlo
•vati Sebastianem a Violou v osmé loži. Slečny
Macháčkovy, kráskymodrýchočí a světle hnědých kadeří,
byly přítelkyněmi slečny Malé. Enthusiasté mladého
pokolení milovali obě dívky stejnoměrně . . . jako
krásnou dekoraci vlasteneckých slavností a zábav.
Neruda od podzimu 1864 miloval z dvojčat T
erezii Marii »0 celé milování více«.

Byla to láska naivní a upřímná, sentimentální a
nežná ... vůči této dobře vychované slečince, která »ieště
nebyla uvedena do společnosti«, hrál Neruda, někdejší
erotický ironik, stále úlohu zamilovaného studenta.
Spokojoval se dlouho s distancí diváka v přízemí
k návštěvnici lože; posílal zprvu roztoužené verše a
vedle nich ostýchavé dopisy;plenif v sentimentálních
básničkách konvenční květomluvu; vymáhal od krásné,
naprosto neliterární naivky znalecký úsudek o svých
veršovaných skladbičbách. Každá květina, poslaná od
milenky, každý drobný vzkaz, mapa vylívaná její
ru
48