SV kola mladonemecká, jež myšlenkově a kulturně
byla osvobozujícím prouděním, byla umělecky
neb.ezpečím velice povážlivým. Yšecka její literárn. í
theorie založena byla na bludu právě tak
pohodl!,lém jako osudném, že slovesné umění nemá býti
~<ež pravdivou a opravdovou improvisací, jež by
ne~~slabena procesem umělecké stilisace, pod'ávala plnost
okamžiku, svěžest nápadu, bezprostřeanost přítomné
skutečnosti. Byly •• li poesii klassické a romantické
ochránkyněmi a inspiratorkami Musy, družky
Apollinovy, tančící rhytmicky kolem zurčících zdrojů, vzývali
Mladí Němci jako svou bohyni Pallas Athénu, která
vyskočila ozbrojena ze zamračené hlavy Diovy: ni ••.
koliv rhytmem a taktem zřízený pohyb uprostřea
volných heroických scenerií, nýbrž výbušný skok s
pancířem na nohách a se zbraní v ruce imponoval pokolení
mladoněmeckému. Tento. kult improvisovaného a
okamžikového projevu znamenal lhostejnost k
propracované úměrné stavbě, znamenal opovržení k slo .•.
hové, vyzrálé kráse, znamenal nechut k organickému
rozvíjení motivů, povah, dějů. Nejradikálnější z
Mladých Němců zavrhli vůbec verš jako nástroj
nemoderní, nepřiléhavý, málo vážný, jiní nastolili místo
uzavřeného románového a novellistického umění stručnou,
letmo nahozenou skizzu, rozmarnou arabesku,
bezprostřední momentku v próse; konečně třetí shodli se
na tom, ž~ žurnalism jest nejvyšší a nejmodernější
literární formou, kde bez výhrad a bez ústupků lze psáti

'sTohem brillantním, pikantním, jak zněly šibolety dne.

Konečný výsledek byl, že Heine z umělecké cudnosti

26