ssátý k přítomnosti a jejím potřebám ukládal nejen o ži.
vot neplodného aestheticismu, ale i zbytečných kněží,
absolutistických vladařů, úzkoprsých zákonociarcú:

V~e to deklamovaly i ohlušující básně veršujících
epigonů školy mladoněmecké, strakatého Freiligratha,
revolučního diletanta v divadelním krunýři Herwegha,
lyrického tribuna Alfréda Meissnera. KQ.~ mohlo vše
to okouzliti literární mládež více než v Cechách pa.
desátých let, zemi romantiky naprosto již odumřelé a
konservativismu směšně ztrnulého? Po byronismu,
neúplně ztráveném, stalo se mladoněmectví, nekri.
ticky přijaté, myšlenkovou a uměleckou methodou
mládeže: kdežto oba starší byronovci lil máchovci
Sabina a Frič obmezili se na mladoněmecké theoreti.
sování, přijali mladší duchové Hálek, Neruda, Karo.
lina Světlá theorii a praxi Mladého Německa do té
míry, že jejich almanachy a časopisy, »Lada Nióla«
a »Máj«, »Obrazy života« a »Rodinná kronika« jsou
doslova mladonemecké orgány česky psané.

Jako emancipační hnutí myšlenkové znamenalo mla",
donemectví pro literární pokolení padesátých a šede .•
sátých let velmi mnoho/ byl to právě Neruda, jenž
jeho obrodnx.m tendencím statečně a úspěšně prose .•
kal cestu v Cechách. Snažil s~ kosmopoliticky rozší.
řiti látkový okruh / obhájil řešení dobových pro.
blémů v literatuře; zavedl podrobné studium nejvšed
•nejšího žívota mv;ákladě živých dokumentů/vybojoval
it:8fe.táři domácí právo v básni, v novelle, v románové
studii; prohlásil naprostous:glno§,t.$lovq., ~ .výr~~y při
rozboru mravních otázek a při líčení kaŽdé skuteč.

24