vichrem to mládí a nadějí. Svatodušní svátky zllstaly
mu vždy jako Alfrédu Meissnerovi symbolem sbra
•tření lidstva a osvobození zeme, jaro 1848 jevilo se
mu ještě v mužných letech velkou epickou událostí
novověké historie. Jaká zpěvná lehkost, jaký taneční
rhytmus, jaký opojný ples vlní se v manesovsky bla ..•
žené a junácké »Romanci o jaře 1848«:

»Jak ku svatbě hluknul se mužstva roj,
druh druhovu ruku třímal;

a jásavě ku předu šel ten voj,
byt osud i v děla hřímal.

Kde klobouk tam pero, kde bok tam zbraň €
kdo tyranem, prchni, chraň se, chraň,

jet ztracen, kdo ve smích by statnost hral,
z těch každý by stokrát život dal:

»Za národ i lidstvo celé!«

Nejkrajnější reakce, kterou zastihla junácká leta Ne",
rudova, byla odpovědí na tyto nadšené tuchy jeho
chlapectví. Neruda promyslil si kletbu reakce a
politické persekuce až do posledních důsledků a neuspořil
si tu ani jediné trpké a zahanbující úvahy. V »Českých
verších« a v» Popěvcích k vlasti« ,kdelyrika vlastenecká
pracuje namnoze výrazovými prostředky Nerudovy
lyriky erotické, účtuje Neruda velmi přísně s
povahou národa, jenž nedovede reakci odolat a jenž se jí
dává určovat ve svém rozvoji, ve svém duchovním
růstu, nebo zase skepticky ironisuje chyby své vlasti:
poprvé ozývá se tu v české vlastenecké lyrice
stateč
20