se u něho dlužno obdivovati až po »Mistra Kampana«,
soustřeďuje své příběhy pravidelně do povídkové formy a nesnaží,ese
nikdy o románovou koncepci, a jmenovitě nikoli o jakékoli
navázání, na dobové, moderní tendence, jimž zůstal vždy v jádře
cizÍ. Takto se mu podařilo vytvořiti pevně uzavřené a jednotné
povídky, jakými jsou »Krátký jeho svět«, »Peklo«, »Panečnice«,
»Rozina sebranec« a některé nejlepší nesentimentální výjevy
z trochu melodramatického »Mistra Kampana«. Tato jadrná a
sytá díla šedesátníkova vzněcovala víru, že Zikmund Wintet"
není ani s nadáním a s tvůrčí silou daleko II konce, že své
sebrané spisy dovrší- v plném rozpětí mohoucnosti a že nám daruje
slíbené vzpomínky životnÍ. A tak lze říci i o tomto opožděně
uzrálém muži, ač odchází na prahu stařectví, že odchází
předčasně.

A s oním starým latinským humanistou, jehož jsme invencí
pravé Wintrovské obraznosti pověřili úlohou, aby mistru
svobodných umění složil umné epicedium, můžeme vyzvati zvony
staropražské, aby se roz truchlily nad skonem pozdního bratra
Bacháčkova, věrného ctitele a oslavitele Kampanova. Neboť byl

muž spravedlivý, jehož skutkové nepominou. (1912.)

355