Williama, jež již dnes pokládá se právem za jeden z vrcholů
českého umění tlumočnického. Až se kritika hloub ponoří do
těchto krásných důkazů básnického taktu a vkusu, vyloží nám
nepochybně, jak na LongfeHowu vyrostl Sládek-meditační
elegik, jakou školou byl Coleridge Sládkově úsečné epice, kolik
přijal překladatel z Burnse při svém návratu k sedlákovi a k jeho
ryzí poesii, plné čistoty a rosy. K Sládkovi-překladateli budou
se příští generace vraceti; postaví si jej vedle Vrchlického a v
nejedné věci i nad něj.

1 Sládek lyrik bude milován; čten v zamyšlené samotě zralým
mužem, zpíván pod košatým stromem svěžím děvčetem,
recitován uprostřed hraček a květin jarými dětmi. A nejlepší jeho
lyrická čísla bude uváděti budoucnost v souvislosti s poesií' toho,
kdo Jos. V. Sládka před všemi pochopil a ocenil, s poesií, Jana

Nerudy. (1912.)

341