níkova napí'še právě jen básník, byť třeba básník v učenci
dřímající, jak řekl kterýsi Francouz; umění životopisné ovládne jen
ten, kdo v sobě chová, snad mimoděk, kus umělce. Klademe tu

k, YY'tk y., Y" Y d k J' tY t b

vyso a men a a cmIme pnsne poza aV' y. lS e ne pro o, a
y
chom odráželi duchy dobré vůle a slabších sil, ani ne proto,
abychom odvraceli čtenáře od četby toho pokusného a průpravného,
čím naše životopisná literatura posud může se vykázati.

Naopak. Nic velkého, nic mohutného nevzniká znenadání, bez
přípravy, bez pokusů. Naší, chybou bylo, že v oboru
životopisné literatury jsme ani pokusů nedělali, že nejvděčnější
themata žádala nadarmo o zpracování, že čtenářstvo v celku
nemělo smyslu a záliby pro podobné práce. Obrat, jemuž by bylo
radostno hleděti vstříc, neznamenal by tu pouze, jak naznačeno
již, obohacení literární, nýbrž přímo rozmnožení národních

statků charakternkh. (1909.)

252