své četby. Ví, že lyrická kniha nejmocněji bude svou hudební
a obraznou mluvou působiti na jeho duši, když si ji otevře za
jitra, osvěžen a omlazen nocí; smysly tak občerstvené a nervy
tak obrozené oddávají se dojmům nejochotněji a nejvděčněji.
Oko jest hotovo ještě nazírati na obrazy, které básník kouzlí,
jako na nový, mladý, jarý svět; sluch posud vnímá každou
melodii v její čistotě a citové vroucnosti; myšlenky svěřují se
vedení poetovu s naprostou důvěrou. I sebe kratší báseň, pojatá
takto za jitřní svěžesti čtenářem, značí pak radostný dar pro
celý den; hlas života zní potom melodičtěji, protiklady a spory
skutečnosti ustupují poté řešení harmoničtějšímu, a uprostřed
šedivé vřavy všedního dění kmitne se duši tak vyzbrojené
barevný zlomek občerstvující krásy. A naopak: za hlubokého
večera, kdy ztichl ruch práce i výkřiky valících se zástupů,
kdy osamělá lampa ponoří do vlídné své lázně změklé obrysy
předmětů, kdy děti i ženy usínají, jak důtklivě, jak vřele, jak
živě promlouvá k čtenáři básník filosofující a přemítající,
nebo romanopisec, který předvádí hlubší podstatu a pravdivější
obraz života, než jaký jest dostupen průměrnému pozorovateli!

Avšak každé vážné a hodnotné dílo slovesné žádá si bez
rozdílu, aby bylo čteno pomalu a pozorně. Čtení příliš rychlé
a povrchní, které postihuje obecné pouze obrysy dějové nebo
přibližný postup psychologický, stalo se přímo kletbou naší
doby. Pravidelní a nadšení čtenáři novin, již v době co
nejkratší dovedou takřka virtuosně zvládnouti obrovskou látku
denních listů, odučili se zvolna a dbale čísti v knize.
Nechceme tvrditi, že se nelze na novinách přiučiti lecčemus z umění
čísti. Naopak, právě v žurnálu možno si osvojiti schopnost
vybírati při čtení věcné a důležité jádro z hojných slupek
nepodstatných a bezvýznamných; tu získáme si pohotovost nastrojiti
duši rychle pro nový dojem, novou látku, nový způsob slohový;

234 v novinách skryta je škola praktické psychologie, která není nej-