čensky procházime, jest poslednim bojem, z něhož vzejde šťastná a
dokonalá obroda země; hlavně mladistvé skladby N erudovy ,. Ve východni záři«
a ,.Karlu Havličku Borovskému« (zvl. na konci) souvisi těsně s předzpěvem
a dozpěvem »Žižky«. Někdy ozývá se podobnost přimo slovná. Pravi-li
Neruda »a brzy bude v záři poslední své svatodušní slavit lidstvo svátky«
(S. S. I, 257), nelze nevzpomenouti verše z prologu ,.Žižky« »wenn diese
Erde einst ihr Plingstlest leiert«; slavná Nerudova slova "dost v zemi
železa na dobré meče, i v krvi železo« (S. S. II, 163) jsou parafrasi
odstavce téhož předzpěvu: »und die da triiumen, sollen nicht vergessen, da/J
Eisen auch im Blut der Menschen rollt«. Nesprávno jest však přičitati
Nerudovi překlad části epilogu »Žižky«, jejž Neruda citoval ve
feuilletonu ,.Nár. listů« ze 7. června 1873 (S. S. XXII, 293 a 294), jak čin i
vydavatel XXXII. sv. S. S. na str. 488; překlad ten převzat jest doslovně
ze Špindlerova přebásněni »Žižky«, vydaného r. 1864. V souvislost s
Meissnerem a jeho skupinou uvádi Nerudovu časovou poesii také F. X. Šalda
na str. 107 citované studie o Husovi v novém básnietvi českém.

2 J. V. Frič vykládá tyto i jiné názory o husitstvi, o nichž se zde
zmIňujeme, v přiležitostné brožurce »Mistr Jeroným Pražský« z r. 1883, která
jest zajimavým výkladem k Fričově lyrice i dramatice reformační.

3 Závěr této básně, dlouho zapadlé, předejimá v lecčems myšlenky slavné
6dy ,. Jen dák Cituji alespoň těchto pět veršů:

»Nuž mužně kráčejme před ostatními
ku vznešenému, překrásnému dli,
oddejme myšlence se velké cele

však misto naše jest jen druhých v čele,
nesmime vzadu být, ba ani s nimi.«

4 »Stručný dějepis Čech« v II. dilu »Besedníku« a SS. XXVII., str.
3-
a 334; Neruda i jindy volil si Husa a jeho odpůrce za předmět
feuilletonistického vtipkováni, obětuje vznešenost předmětu pochybné zábavě
nedělniho čtenářstva; nejobširněji ve feuilletonu »Národních listů« 14. dubna 221