POZNÁMKY AUTOROVY

CESTOU K MISTRU JANU HUSOVI

Tyto studie vznikly v jubilejním roce Husově.

I. Jan Kolár o Janu Husovi.

1 Na tuto tradiční souvislost čs. protestantů s domácí minulostí
reformační upozornil již T. G. Masaryk ve spisku Jan Hus. Naše obrození a
naše reformace. V Praze 1896, str. 20. Studie Masarykova řeší velmi
zajímavě a nabádavě, ovšem jen v rysech obecných, problém Hus a Kollár;
klade případný důraz na Řeči a kázně, jichž dotud badání o
Kollárovi valně nedbalo, a vrcholí v zajímavé, ač historicky poněkud nahodilé
paralele mezi osobou kazatele v Betlémě a kazatele v Pešti. Důkladným
a suchým svým způsobem dotýká se tématu též Josef Hanuš v díle Mistr
Jan Hus v památkách lidu českého. V Praze 1915; v témže sborníku na
str. 105 zmiňuje se o Kollárovi také studie Saldova M. Jan Hus a doba
jeho v moderní poesii české.

2 Rozbor Kollárových »Nedělních, svátečních a příležitostných kázání a
řečí" z r. 1831 a 1844 podali T. G. Masaryk v studii »Jana Kollára
slovanská vzájemnost« v Naší době 1893, Jar. Janoška v článku »Kollár kňaz
a kazatel« ve vídeňském sborníku »Jan Kollár« 1893 a Jan Jakubec v
»Literatuře české devatenáctého století«, díl II, 2. vyd. 1912, hlavní to práci
literatury o Kollárovi vůbec.

3 »Vald a Viklef jsou kořeny reformace ještě v zemi skryté a nevidomé;

218 Hus je peň a strom, Luther květ a ovoce. Hus, vlastně mluvě, reformaci