v mužných letech, vykoupených nemocí, se protrpěl, přiblížila
jej vytoužené Jednotě daleko více než temná a mystická
estetika útočné mladosti; ale stejně dobře věděl, že k Jednotě té
nemůže ho dovésti etika sama (a odtud jeho bytostný a
nepřeklenutelný rozpor s naším realismem). A včas zachránil v sobě
umělce.

Souběžně - a v tomto paralelismu shledávám cosi
obdivuhodného - s obrodou etickou rozšířil F. X. Šalda i svou
uměleckou říši o celou novou provincii: o cítění, pochopení a
poznání výtvarné. Lze těžko říci, zda tento dobyvatelský tah značil
více pro Šaldu sama či pro naši kulturu; jisto je, že pro oba
měl dosah daleký. Šaldova působnost ve »Volných směrech«,
kam se uchýlil po nedlouhé mezihře v »Lumíru«, nepřináší nic
menšího než samo zrození české kritiky výtvarné, která odtud
nezakládá se ani na krasovědném dogmatismu, ani na historické
naukovosti, nýbrž především na mocné výtvarné smyslnosti, na
jemnosti a jistotě zraku vzdělaného starým i novým malířstvím
a hledícího pod obraz a za osobu malířovu až kamsi na dno
samé kultury dobové.

To byl třetí Šaldův čin průkopnický. Prvním bylo stvoření
moderní české mluvy kritické v mladistvém období, kdy Šalda
musil raziti přesné odborné termíny a zároveň vymáhati slohu
lyrickému domovské právo v rozboru krasovědném. Druhým
takovým činem bylo o něco později uvedení essaye k nám,
útvaru to složitého a přece lehkého na pohled, kde umění slovní
zcela překonává látku navždy přístupnou, formy to
zdomácnělé pouze u národů s vyspělou kulturou; Šalda odvážil se získati
essay pro naši slovesnost teprve ve chvíli, kdy v jeho duši
oslavila myšlenka oproštěná a zlidštěná sňatek se slohem
zoceleným a zjasněným.

Čím bylo Šaldovi samému ponoření se do oblasti výtvarné?
188 Čím léta ztrávená ve škole impresionismu? Čím podrobné, až