osobitě podanému a sm~le stilísovanému obrazu
skutečnosti co nejvíce ze své individuality a
zároveň naplniti výpravné skladby ilusí života
vystupňovaného. Vyšed~e z realismu a
naturalismu, oprošťují se během 'vývoje od něho ,a
vytvářejí si svět svéprávné zákonnosti.
Zachmuřenýa' nesmifitelný pesimista Josef K. Šlejhar
přebásňuje si svět bloudících lidí, trpících
zvířat a oživených věci v děsivou visi až horečného
rázu, pod níž úpěnlivě kvílí soucit 8 touha po
vykoupení; škoda, že v slovesných útvarech beze
slohové kázně. Nevyčerpatelný fabulista a
úžasný znalec všech životních prostředí K. M.
Capek-Chod miluje nade vše smělou grotesku,
je;jíž složky a motivy jsou převzaty fl úchvatnou
pravdivostí ze života,ale jejíž souhrn působí
fantasticky; pod špatností, pitvorou a ubohos'tí,
jež odvážně seskupují jeho románové kroniky
pražské, tetelí se často strádající srdce lidské,
očišťující se utrpením. Vilém Mrštík, horoucí
psycholoA' mladých duší studentských, jest v
podstatě nadání malířského: ať v jeho dějově
chudých, ale pozorovatelsky hodnotných románových
skladbách proudí nad volnou lesnatou krajinou
záplava slunce, nebo ať starožitná Praha v
nervosním ovzduší mění svou nevypočitatelnou
tvářnost, vždy jeho barvy se impresionisticky
kmitají, třepotají, žhnou a vábí.

Vynikající místo ve vývoji české povidkové
prózy bylo vždy přisouzeno ,spisovatelkám; po
Boženě Němcové, Karolině Světlé a Teréze
Novákové připadl tento úkol Růženě Svobodové a
jejím mladším družkám. Realismus byl pro ni

65