u náboženství a u církve, nýbrž podrobil svému
zdrcujícímu:, úsudku starokřesťanského
sl1pranaturalisty také stát a společenské ,zřízení. I
tu osvědčil svůj selský radikalismus: odsoudil
středověké rozdělení na stavy, popřel
oprávněnost královské moci a státního 'Zákonodárství,
stihal nedůvěrou kupce, úředníky a připouštěl, le
pouze ruční práce rolníkova na vesnici jest
povoláním bohumilýtn. Zde v samotě, nedbaje majetku:
ani moudrosti světské, měl opravdový křesťan
uskutečňovati království boží na zemi. Ač
Chelčický sám byl duše vášnivá a útočná, kázal
neodpírati zlému a zavrhoval veškeré násilí;
'Proto odsoudil také husitské války a velel svémui
ohroženému nál'lodu, aby zastrčil meč do pochvy.
Tento křesťanský anarchismus a selský
primitivismus Petra Chelčického náleží nesporně k
největším koncepcím ducha středověkého a zároveň
k nejstatečnějším výrazum slovanské mysli; není
divu, že v něm po 450 letech Lev Tolstoj
pozdravil svého předchůdce.

Petr Chelčický, jenž byl asi o dvacet let
mladší než Mistr Jan Hus, zemřel koLem roku 1460,
ale již před smrtí jeho spojilo se několik
nábožných a myslivých žáků jeho, aby uvedli do
života jeho mravně náboženské zásady. Tak
vznikla ve východních Čechách proslulá Jednota
bratří če~kých, která netoliko vzácným zpusobetn
oplodnila kulturní život český, ale mravně
obrodila i národy cizí, zvlá~tě koLonisty v severní
Americe. V klopotné práci sedlákově, v
evangelické chudobě a v bratrské svépomoci i solidaritě
žili první Čeští bratří v pohorských, odlehlých

14