vášnivých přísah dalek byl

a oklamán jsi nebyl jimi . • .

Já miloval však! Osud mne
přeskvoucí duhou lákal, vedl,
bezděky k propasti mne svedl
..Já šťastného již čekal dne!"

Dívky tohoto plavého, severského typu plnily od chla·
pectví erotické sny Čechovy, v nichž bylo více
láskyobraZivé než vpravdě osobního zážitku, více etické ideality než
skutečné vášnivosti a více zbožňující vzpomínky než
smyslového a nervního rozechvění; k tomuto typu náležely i obě
hrdinky prvních rozsáhlejších skladeb, Jitka a Dýna. Nyní
přenesl na místo, které v předloze jeho, u Lennontova,
zaujímala kráska ruská, družku svého milostného snění i s ce·
lým českým prostředím. "Rusovláska s blankytnýma
očima", Ludmila Javorová, jež něžné přátelství s junákem
kozáckým vymění za prudkou lásku k raněnéJÍlu Čerkesovi,
je Češka, nesoucí na jemném rtu nápěvy svého vzdáleného
domova a v roztouženém oku stesk po neoželitelné vlasti.
Ke kozákovi, jejž básnik kreslil z plnosti obdivu ke všemu
ruskému, a k Čerkesovi, v kterém propuklo romantické
nadšení západoslovanského byronovce pro divokou
svéráznost necivilisovaného Východu, přibyl Ludmilou
představitel třetí národní skupiny -: národopisná rozmanitost
byla zpestřena novým živlem, poetovi nejdražš&n.
Vpracovav obratně do básně cestovní vzpomínky na Metodějovku
u Novorossijska, osadu českých vystěhovalců na Kavkaze,
našel vítanou příležitost, aby podle své metody kontrastní
vrhl do pralesa cizokrajných dojmů vlídný paprslek
domácího půvabu a mezi výjevy vraždění a msty postavil utě.
šenou selanku. V Javorovi, patriarchovi a vlastenci,
zpodobil svého otce, oddaného husitským dumám a tesknícího
nad českou národní přítomností; v jeho chudé a přece
lahodné domácnosti s knihovnou a sochou Žižkovou oživil
leccos ze svého oteckého domu, kde rovněž u téhož stolu
sedávalo nadšení s hmotným nedostatkem a pohostinství

108