rytmus, neznámý potud patos, jinou hudbu slov, jaké naučil se básník v hovoru s mořskými větry a kolotavými vlnami. Avšak i sama představa matky se obměňuje, stávajíc se z reálního obrazu, oblitého měkkým světlem citovým, obec. nější ideou; již v tomto teskném doslovu soust~ed'uje pro Nerudu postava matčina vůbec vše, co básníka poutá k do· OlOVU, k zemi, k životu. Tento postup, v němž reální obraz vyblédá a myšlenka-symbol nabývá perutí, lze sledovati v celé další hásnické tvorbě Nerudově. V "Písních kosmio· kých" prochází idea ta dvojím stylem, jenž jest vlastní této knize básnicky roztržené a dvojklanné. Jednou ("Také to Slunce ohnivé pomalu pousíná") zpívá Neruda o ní důvěrně, prostě, bez patosu, takřka s primitivností a úsečnou slovní hospodárností lidové písně; po druhé (,,Přijdou dnové, leta, vělky, věkův věky") ověšuje ji smutečními prapory patetického slohu, rovná kolem ní mnohonásobně složené draperie strofických útvarů, dekoruje ji, nikoliv bez ná· mahy, těžkou výmluvností umělých paralelismů. Avšak za dvojím tím slohem básniokým, vedle sebe skoro do proti. kladu položeným, se ukrývá stejné pojetí: idea mate~ské lásky splývá s posledními nejvyššími kosmiokými dumami - Nerudova Voluspa - a to tak, že myšlenku a symbol nelze více odloučiti. Nejinak jest v "Balladě pašijové", kterou vrcholí "Ballady a romance"; básník posunuv v této knize k~esranské mytologie obět na k~íži do samého středu dějin lidstva, vystupňovává golgatskou tragedii mukami ma· teřského srdce. Konečně ve "Zpěvech pátečních" zjeví se poslední pře. tvo~ení tohoto velikého Nerudova tématu, když v "Matce sedmibolestné" seskupí se kolem tohoto krystalisačniho bodu trojí hlavní motiv knihy: náboženské vzpomínky k~e· sranské tradice, vlastenecké elegie, osobní utrpení. Pře. mítněme však několik stran téže knihy a najdeme jakousi překvapující petitio principii. Bylo to pouhým klamem roz· umové pýchy, zdálo·li se, že citový vztah dá se přetvo~iti v kosmickou myšlenku, přeložiti v intelektuální princip, odosobnit a tím překonat. V dlouhé a těŽJké chorobě Neru· 89