lektu neb vůle rámec všednosti; a hle, tyto velké osobnosti
jsou k tomu, aby se obětovaly obecné idei neb obecné
chimeře, aby podložily své mohutné já za podnoží cizího
vykoupení, aby zdusily svou lásku ve prospěch morálního
řádu či morálních předsudků. V dk()u_lt~ou
lá*y~~t~vé . liž k . sebezničení . bylyj!ž.p.QYídk.y
"Q_J<!:«:@ko~Anežce" a jmenovitě ,,~', prosycené tak silně
citovými živly styky s Nerudou; ale za obětování dobrého
jména a pohodlného štěstí ibéře i Anežka i Rozička odměnu
v slastném pocitu lásky plně prožité. Později po r. 1862
hrdinové a hrdinky Karoliny Světlé ničí přímo v sobě
život, aby vysvobodili druhého, který stojí často hluboko pod
nimi, a s:nad jen ve vroucí povídce "Ten národ" děje se ta
obět ve jménu vyššího, nadosobního principu, o jehož pln:é
skutečnosti a oprávněnosti není vůbec sporu. Mravní
rigorismus Karoliny Světlé vyhnán jest až do krajnosti a opouští
někdy i půdu pravděpodobnosti. Jednoženství a věrnost
otcovské víře, pro něž Antoš rdousí svůj nejlepší životní
obsah ve "Vesnickém románu", mravní bezúhonnost před
občanským zákoníkem, v jejímž jméně vraždí Frantina
milovaného Apolína a s ním svou blaženost, tvrdá vůle
rodičů, o niž se tříští štěstí Florikovo i krejčíkovy Anežky .•.
jsou to pro moderního čtenáře ještě mravní postuláty, či
spíše jen pouhé mravní předsudky, jimiž žačka Sandové skoro
násilně poutala a krotila své individualistické a výbo~é
sklony? Nelze přece uvěřiti, že by básnířka, jež románové
příběhy nevypráví pouze čistě epicky, nýbrž soudí
dramaticky, se prostě ztotožňovala s hledisky svých hrdin a že
by o jednoženství soudila se starou Jirovcovou, o kletbě
tkvící na rodě Potockých s Ambrožem a Evičkou, o
nezlomitelné vůli rodičů s lamačem Vackem... a přec~yi!!C!e
před§1.lQkYPQYyšuje k výši aJciomat, jen.
ab}lmohla.nejšlechetnější srdce pro ně vědomě vykrváce.t, nejhrdší povahy
jim se nejbolestněji pokořit, nejvyšší tuchy štěstí za ně
spáchatisebevraždu. Jaká ukrutná, neúprosná, tragická
přísnost altruistky i mesianistky! Jak božský a přece nelidský
požadavek, aby se děsný osud básnířky, odhodivší vlastní

6

81