movali si stále svou ztrátu a dráždili se touto zápornou
rozkoší; zvedli patetický boj proti všemu, co činí život
žádoucím, vědouce, že budou neustále vzrušováni tímto
protikladem. Malovali v křiklavých barvách a rysech
churavé obrazotvornosti stále peklo i věčné zatracení a
procházeli při tom řadou pokušení.

Na Antonínu Koniášovi, časově posledním z této temné
rodiny, pokusilo se pero českého vypravěče zachytiti to, co
chmurný štětec geniálního mistra ze Sevilly, Francesca
Zurbarana, vyvolával na nadživotních postavách klášterníků
a světců španělských: směs krutého odříkání a rozhodnost
bojovného úsilí, nerovný sňatek přísného rozumu s
neoblomnou vůlí, křeče churavé smyslnosti, ·nezcela zkrocené
kastigací, a kalné záblesky horké vášnivosti. Kláštery ka·
pucínů, profesní domy jesuitské se svou chtěnou a
rafinovanou střWivostí, která tolik kontrastuje s barevnou a
tvarovou nádhernou ostatní'ho baroka, prosyceny jsou touž
filosofií askese.

Proti typu duchovnímu typ světský, jenž zavírá
zpravidla několik existencí do rámce jediného života:
válečníka, který s rozevřenými nozdrami polyká nasládlý dým
prolité krve kaoířskýchregimentů, prohnaného diplomata,
hotového smluviti se výhodně a lstivě se samým sultánem,
obezřetného hospodáře, jenž ukládá poddaným vysoké daně
a obchoduje důmyslně na cizích trzích, aby stavěl po ven·
kově zámky a letohrádky a po Praze paláce. Tyto paláce
ve vlašském vkusu, jejiohž sama jména bylo by dlužno reci.
tovati půl hodiny, zasluhují naší zvláštní vděčnosti. Více
než cokoliv jiného daly Praze ráz vznešenosti a
znobilisovaly její ulice a náměstí způsobem podivuhodným. Jejich
průčelí, zdekorovaná často sochaři prvního řádu, jejich
portály, jež nás mimoděk svádějí, abychom smekli, jejid:t
vnitřní disposice jsou daleko klidnější než soudobá architektura
chrámová, připomínající namnoze výmluvnost a květnatost
kazatelů. Divoké ,"zrušení barokní masy, bombastické
hromadění motivů, rozmarná nepravidelnost nakupených
detailů - to vše zkroceno jest na těchto palácových stavbách

15