8

"Vlnek třpryt jsou' zhaslých' sluncí světla,
zhaslých sluncí dávno zašlých časťl;
vlnek lesk, '- toť vlna sp,láchla krásu,
krásu, která pio staletí kvetla,"

Mnohem výratněji a názorněji vyslovil Neruda

tu myšlenku v básni XXXIX. : .

"Co jest země?- Mocná báně
z k'ostí vetchých, z popele,

velký hřbitov, tvor kde všaki
druhu tělem ustJele.

Báně povrch zlatoskvělái

hvězdy bHé podoba,

uvnitř dech a světlo mroucJ,
teskná smrti poroba.

Bytost jakás klamná příkrov:
skvostný :na báň prostř,ela,
jaký las se děvě dav/ČÍ',

:kdy ,co poupě zemřela."

Básně ty, vnich~ přese všecko formální
začátečnictvl la piřes .v~kerou, nej:asn06t pojetí chvěje se
oosi jak\> nesmělá tuch{t překrásné XXXIV. "písně
kosmické" se Z;ádu.m'čivým refrénem "co jest v tom
světě širokém, do je tu:, co je bolu !", jsou
nejstarším dokladem pro vesměrnou dumu u Nerudy (
zápor, bolest, ~imi~m! valí ~ v nich černým
l)roudem.

Snahu, znázorniti důvěrné vztahy lidského
života obrazy z kosmickéhQ dění, m ůžemeu Nerudy
pl0 prvé sIedovati v cyklu "Matičce" z "Knihl verši'l":

Jiz v nich poměr matky: a dítěte, který tak často
o!pěván jleStv- "Písních' kosmických", přenáší se do
vesměrných vztahll -- Neruda Jest tu v
nejvlastnějším svém živlq. y. b~~ni "Znáš', matko drailá, pte-