6

hlubším soucitu} hned v nejúsměvnější shovívavosti'
objímála všecky Udi, tato trpící a věřící zrnka
prachu v soustavě kosmické. 'Kdežto v jinošské lyrice
lan Neruda zápasil s básnickým výrazem, nedoved~
hlO zbaviti jakěsi hranaté tvrdosti a neuměje mu:
vlíti zpěvného půvabu,dkO'uzloval nyní náhle zralf
čtyřicatníkbezpeČfiým mis~I"ovstvím, s nímž ovlá,dal
rozmarný,pololidóvý,pppěvek stejně jako vážně vtne·~
šenou ódu} veršovanou humoresku jako nadšenou'
vlasteneckou deklamad. Ačkoliv čtenáři Nerudovi si
lvykli} že každá nová kniha jejicll drahého spisovatele
bude od hlavy až i( patě č.ímsi originálníni :a od
dřívějších jeho <;těl odlišeným, přece "Plsněmi
kosmickými" byli překvapeni nad~ vše očekávání; sotva.
kdo z nich si uvědomil, že již starší básnění Ne",
rudovo na nejednom ·místě napovídá tuto knihu,
která hyla novinkou ne toliko v poesii české, ale i v
literatuře světové.

Nerudovy ,.Písně kosmic.ké" vznikly z myslitel.,
ského sklonu básníkova, jenž za posvátné samoty(
večerní a ve vážném s'oustředění mysli obrací se
k zářícím zjevům zhvězděného nebe. Zatím co oko
oslněno. jest jiskřivým ... ~ivadk:m sOoUhvě~dí, J>~anet.ď
a vlasatic} vlní se v dusl záhady všehomlra. Basník
pohlíží naň nikoliv jako prostoduchý pozorovatef;
z lidu, jemu~ v~e tOl jest bájí a tajemstvím, nýbri,
jako člověk moderní, vyzbrojený vědeckými poznat'l,
ky: zná llovověké nauky hvězdářské a rozumí i prQ-i
středkům, jimiž astronomie k nim došla; .jest PO~
učen o stáří zem~ aú jejílTl postavení ve vesmírU;i
bez předsudků nábOŽ~lských cbáp.: V)'voj člověčen~
stva v rámci kosmkkém. Avšak při této meditaci'
Neruda stále cítí horký tep srdce ve vlastní hrudi,
ani jedenkráte nepohlédne od svěklné!Jo hem~
světů, ~niž by nevzpomněl č:ověčenstva -- kosrnQ$
jest \11l~ obrazem lidsMho života a lidského nitr~~