ÚVOD.

Ceské čtenářstvo, které v červencovém a
listopadovém "Lumíru" r. 1871 s napětím přijímalo
u'kázky nové básnické knihy Jana Nerudy a jež 'na
jaře r. 1878 nadšeně rozebralo dvě vy,dání této sbírky,
naz\'ané lIP í sně 'k o s m i c k~I/, stalo před
podIvUhodným tím \lýtv.ore~ tváří v tvář ojedinělému zjevu
slov'CSnému. Po dlouholetém odmlčení hlásil se tu
opě.ně Neruda ibás1nfk, který po druhém,
rozmnokném vydání "Knih veršů" r. 1872 nadobro
oněměl; poeta chtěl si dobýti srdce týchf přátel a
obdiv<ovatelCt, kteří jej uctívali jakožto zakladatele české
prósy moderní, Jakožto mistra zaostřeného obrázku
1 humoristické povídky, jakožto tvilrce feuiIIetonu,
jakožto virtuosa cestopisného líčení.

Kdo srovnával "Písně kosmické" se staršími
básnickS'mi díly Nerudo\'}'iIli, S"Klliham~ veršů", neb
dokonce se zač<itečnickSm "Hřbitovním kvítím",
nemohl se zdrž,eti podivení: jal\'o by ver$ované knihy
ty ani nebyly psány perem téhož umělce! V prvních
sbírkách Neruoových, jmenovitě pokud byly obsahu
lyrického, kvasilo a šumělo rozhárané a drsné mládí
se vší svou nevyrcvnal1'ou trpkostí -Vi "Písních
kosmických" promlouval Ja zplval duch mužný,
smířený se světem i s osudem, zocelený v bolesti, ale
pohr,lvajíCÍ též jasn}'m a jarÝ'm humorem. "Hřbitovní
kvíW' i "Knihy 'veršú" vracely se houževnatě a
samotářsky stá:e ik OOsn[klovu já, chorému nemocíJ světo~
balné doby 'a rozleptanému vlastními
pochybnostmi, - nová kniha rozpínala hrdé své peruti po
celém vesmíru a po lidském ',\-eškerenstvtt a hned v nej-