Vzpominka úvodem,

Když na samém počátku války, v červenci r. 1914,
odcházel z Litomyšle na bojiště jako rakouský poručík
čtyřiatřicetiletý profesor plzeňské reálky, Karel
Horský, neleželo mu kromě osudu národa a dvou
drohných dětí nic tak na mysli jako jeho druhé
dramatické dílo "V zajetí babylonském". Zrozena ze silného
vědomí reformačního, zachovávaného věrně v
staroměšťanské litomyšlské rodině Horských, prosycena
ŽÍvou a jasnou láskou k rodnému kraji a k jeho
rázovitému lidu, vyzbrojena prohloubeným studiem selského
mravu a jazyka, určena byla historická hra Karla
Horského k husovskému jubileu r. 1915, aby oslavila
poslední výhonky toho, co po stoletích, v úkrytu a
y protivenství vyrostlo z kořenů, položených do země
Mistrem Janem - proto odvážil se spisovatel ji
označiti jako "českou tragédii".

Nevyrostla však jako dílo čistě předmětné. Ona
náhlá výbušnost v duších drsných sedláků, chalupníků
a tkalců osmnáctého věku, která vyznačuje všecko dění
dramatu "V zajetí babylonském", bouřila i v povaze
dramatikově: také on jako jeho hrdinové prudce
vzeplával až k revolučnímu vzdoru, pak byl přepadáván
neočekávanou nedůvěrou a skleslostí, mátl se na
roz(estí, váhal, kolísal a na konec se zase podle hlasu
své nezdolné krve a podle nutkání svého přísného
svě
- 7 -