Poznámka autorova z r. 1938.

Podávám "Prahu barokní" v přesně stejném znění,jaké měla v
prvním vydání roku 1915. Mnoho se v barokní Praze zatím změnz'lo:
mariánský sloup na Staroměstském náměstí padl za oběť fanatismu
velké revoluční chvíle~· ruch úřadů mladé republiky vyplašz1 ze
s1echtických paláců zádumčivé ticho~· na Hradě pražském, vráceném
osvobozeným národem původnímu státnímu účelu,jz'ž neobcházejí přeludy
a stíny" I bylo by čtenáři dnes nemožno zažíti v Praze barokní 'V
stejné intensz"tě ony dojmy a nálady, o m"chž vypravuje a jež kulturně
psychologicky vykládá tato knížec"ka. To mně však nedává práva,
abych na ní cokolt" měnťl" V dobách dnes již mz"nulých prožil jsem
barokní duši Prahy jako bezprostřední skutečnost; pomníkem tohoto
prožitku, sotva jen osobního, budzz můj essay i v přítomnosti, která
se neočekávaně - k mé upřímné radosti - obrátila k baroku v
literatuře z" v umění se zájmem a sympatií" Jsem hrd na to, že jsem k tomuto
obratu u nás prací málem třicetiletou přispěl.