lovství této země. Jeto říše bohatá a pyšná; královský mramor
ve všech barvách krouží se po zdech, zlato kane po římsách,
vodotrysky skvělých barev hýří po stropních freskách, při sloupech
a pilastrech se hemží sochy, jejichž rej zpestřován jest
pozlacenými girlandami a přeplněnými vázami. Velká okna vrhají celé
proudy světla do lodi, sluneční paprsky tančí po nádheře
kazatelny, zrcadla na oltářích chytají odlesk divadelnf té nádhery.
Věřící, který usedá do těžkých lavic anebo kleká na mramor
dlažby, cítl se poddaným slavné, kvetoucí říše. Touží-li však po
důvěrnějším hovoru s Bohem anebo světcem, nechť se odebere
do některé z postranních četných kaplí, a tam před oltářem a
velkým tmavým obrazem, vyhlédajícím ze zlaté květeny rámů a
ozdob, najde soustředění, podporované často umělým přítmím
anebo barevným vrhem tlumeného světla. O několik stupňů výše
nad lodí zvedá se presbytář, chráněný zábradlím a střežený často
velikými sochami: privilegované misto privilegovaného kněžského
stavu. Gigantický oltář, zářící a neklidný, korunovaný obrazem
či sochou, je sám obrovskou monstrancí, která se zvedá k
nebesům, obklopena dýmem kadidla a zpěvu hymnického: vše v
presbytáři jest apotheosou eucharistie. Ale když přijde posvátná chvUe
požehnáni, když zaplanou všecky svíce, když zavlají kaditelnice,
když se rozhlaholí zvonky v rukách ministrantů a kněz v zlatém
pluviále z drahého brokátu pozdvihne monstranci do výše nad
čela věřících i nad svou hlavu, přivře nábožný zástup oči a upírá
je s přiklopenými víčky vzhůru - tam v prostoru nedohledném
otevírá se nový svět, závratná kupole se smělými freskami a s
lucernou, propouštějící zázraky slunce - je to skutečně perspektiva
nebeské blaženosti.

Barokní umělci dovedli tímto uspořádáním podříditi i gotické
chrámy jesuitské koncepci chrámu a nebes, dovedli zapřáhnouti

28