slavnostní pavlačí se téměř ztrácí pod prudkým dojmem
barokních soch, jimiž Guitainer, smyslný a pathetický mistr XVII.
věku, zalidnil všecky výklenky, výstupky a podstavce. IDe, teď
se slétají holubi k smyslné soše ženské při levém křídle
chrámových dveří, jako by chtěli sloužit své paní Venuši. Rozkošnicky
prohnutá Madona, která se titěrně malými nožkami dotýká
hlavy hadovy s nastudovaným gestem velké dámy, sestupující
z kočáru, není než povrchně náboženskou stylisací něžné vášně
ženy, oddané sladkým hrám lásky. Dodatečně připjatá glorie
kolem hlavy a preciosně zbožný nápis na podstavci jest jediné,
co činí náboženský výtvor z této vypočítavě houpající se
milostnice, jejíž pohyb křehounkých rukou lehounce rozbalujících šat
na ňadrech, právě jako rafinovaný úsměv očí jen trochu
pootevřených vypravují nám výlučně o vítězství ženské krásy a
zchytralosti nad zmatkem opojeného srdce mužova.

Tato dáma velkého světa, křehká a ohebná jako kterákoliv
tanečnice, dostala protějškem drsnou, hranatou a křiklavě pathetickou
sochu protireformačního světce, Jana z Nepomuku: rochetou se
derou těžká, selská kolena, veliké ruce svírající krucifix mají
zkřivené, kostnaté prsty, lebka jest potažena sotva koží, a v souhlase
praví nápis podstavce "magnus athleta, pius advocatus". Je to
druhý pól pražského barokního sochařství, - a dojem jest právě
tak málo náboženský. Naopak, jako se přesycení lidé slabých
nervů a útlé struktury kochají zápasy siláků, tak zde sochař bere
si legendu o lidovém světci za záminku, aby v prudkém
naturalismu modeloval těžkopádné tělo kostnatého muže.

A ještě třetímu typu smyslné skulptury XVII. věku dala
Luraghova fasáda přístřeší: obklopen jako v zbožném podání trecenta
holuby, žehná přímo nad portálem svatý František v nadšeném
vytržení mysli kolemjdoucím bratřím: podivný pathos vyhublého

II