přepětí, v němž se sochař zmocnil postavy, řízen jest
soustředěnou vůlí, která brání, aby obrysy se neroz",
lily beztvárně do prázdného prostoru. Kdežto pravé
renalssanční sochy prožívají v klidném postoji plnou
krásu souměrného bytí, jsou všecky kamenné figury
barokní Prahy zjevy dramatické. Mistři vyňali z jejich
legendárního či dějinného obsahu onen vrcholný
okamžik, kdy stupňované dění zahnalo je až na sám práh
nadlidstvL Takovými obry, kteří dramatickou vůlí do
.•bývají nebe a překonávají zákony pozemské tíže,
zalidnili barokní sochaři Malou stranu i Staré město a
p~edevším pilíře mostu Karlova.

Nevím, zda láska k antice a požadavek typisace v
sochařství neodcizila nám nadobro těchto děl drama"
tického naturalismu, a zda nemíjíme i nejlepší z nich
lhostejně. Snad obdivujeme se s nadšením oběma vel.
kým mistrům, kteří mužskou i ženskou duši baroka
znali stejně pronikavě, smyslně vřelému Matyáši Brau
.•novi a prudce výmluvnému Ferdinandu Brokoffu.
Opravdu nelze se jim oběma obdivovati dosti nadšeně.
Jejich sochám na Karlově mostě dostalo se závidění
hodného uměštění, neboť obloha i mračna, voda i stro .•
my, architektura Hradčan i Malé strany spolupracují
na dojmu jejich, vytvářejíce pro ně rámec nebo po=
zadL Matyáš Braun, jejž však v celé jeho rubensov .•
skévgigantičnosti a teplé smyslnosti pochopíte teprve
ve Sporkově Kuksu, zdá se mně větším umělcem a
především svobodnějším psychologem: dobralt se ve
svých výtvorech vždy čistého gesta prostě a věčně
lidského. Měkký pokyn spravedlivého soudce Iva,

19