jděme za zimního podvečera, kdy leží na střechách
, sníh a v duši vonné teplo vánoc, do chrámu svatého
, ~ Víta/vyčkejme chvíle, kdyinfulovaní kanovníci vždy •.
cky věrné kapituly Pražské pujdou do kaple svatová
•clavské, zpívajíce hymnus dvanáctého věku» Hospo
•dine, pomiluj ny«; vstupme s nimi do kaple, abychom
pozorovali, kterak dým liturgického kadidla krouží
kolem útlých postavna freskách a kolem zářících chry
•soprasu i ametystu ve výplních; toulejme se potom
kolem chrámu, kde mezi sněhem černají se vlídné květy
fiál a obludné výsměchy chrliču a obraťme se posléze
ke kostelu svatého Jiří - kdo z nás neuvěří, že Praha
má doposud gotickou duši?

Veliký tvurce gotické Prahy, Francouz, jejž osud uči .•.
nil vladařem severní říše, středověký ekstatik, posu'"'
nutý až na rozhraní starého řádu, kdy praktické kře .•.
sťanství a pohanská renaissance ukládaly již o bezži .•.
votí církevně gotické kultury, Karel IV., jímán byl
po celý život nevyléčitelnou nostalgií po domově svého
srdce, po Paříži. Synovec francouzského krále a žák
francouzského papeže Eřipodobňoval Prahu neustále
gotické metropoli nad Seinou. Francouzští architekti
a sochaři vztýčili odvážné klenby a roztouženě štíhlé
vížky ve středu zmohutnělého města i na jeho daleko
posunutém obvodu/ promítli stíny obloukii mostních
i přepychové věže při vstupu na Staré město na jas •.
nou hladinu vodní; rozsvítili v ulicích měšťanských a
kupeckých bílé arkýře zarostlé křehkým a lehkým lu .•.
pením gotické ornamentiky. .. a na tuto lucembur .•.
skou Paříž, modlící se k francouzským světicím a dis=,

3