příjemněji za nevinné a občas i nevázané besedy s přáteli, za
osamělé procházky lesem v ruce s čerstvými novinami,
komentovanými temperamentními črtami, za improvisované zábavy
s dětmi nebo i za srdečného hovoru s prostými venkovany
o jejich denních starostech - faustovsky uspokojený povzdech
"zde člověk jsem, být mohu jím" se dral z hlubin Pekařova
nitra, kdykoli odpočíval od tuhé a neúnavné práce vědecké,
z níž se v školním roce nerad dával rušiti representačními
povinnostmi akademickými.

Z matčiny rodiny si přinášel již mladičký student jeden
významný ,podnět pro budoucnost, zosobněný postavou strýce
Jana M. Cerného, publicisty, dějepisce a politika, který s
mocnými dojmy z rodného kraje rozhodl asi o volbě dráhy
historické, jaká se otevírala vábivě již před duchem
mladoboleslavského gymnasisty, pokoušejícího se o práci archivní.
A není snad domněnkou příliš odvážnou uvésti se strýcovou
osobou, jež u staročeských vrstevníkú slynula hlavně cennou
sbírkou aktů ze zápasů o české Sl átní právo, v souvislost
Pekařovo rozhodné státoprávnictvÍ, které zdůrazňoval jak
proti přirozenoprávní teorii a praksi liberála Palacl{ého, tak
proti převaze zásad a požadavků o národním sebeurčení
v protirakouském odboji za války a za mírového
jednánínejvětší nesnáze, které předvídal, když jeho koncepce byly
při vzniku československého státu opuštěny, měly se
dostaviti až po jeho smrti a tragicky oslabiti dojem úžasného až
nezaslouženého dějinného štěstí, s jakým radostně překvapen
pozdravil 28. říjen.

Vyzbrojen mimoděk z domova a z chlapeck}'ch i jinošských
let četnými V7.pruhami a podněty pro svou budoucí dráhu
historickou, přijal za pražských studií pro krystalisaci své
vědecké osobnosti přibližně tolik, kolik Palackému přinesla

17