doby, kdy odrážel rány rytířstvím ironického vtipu;
později zaměnil jej za pancíř rozumové povýšenosti;
i jeho humor nebyl než formou jeho rytířství. V sta
•.řeckých trudných letech vzala zavilá zlomyslnost
nepříznivé sudby toto vše: hru vtipu, povýšenost rozu
•.mu, bezstarostný humor, čekajíc, že jeho hrdý odpor
konečně se vzdá. Jan N eruda přijal poslední rány stoje,
oděn nově v zářivý ocelový krunýř citového rytířství.

90