sarkasmus, jeho satirické umění, jeho pamflety jsou
nelítostné zbraně na její obranu; racionalism V oltairo
•va století napouští mu svým jedem střely. II Nerudy,
věčného humanisty, stojí lidé výše než myšlenka a je
•ště daleko výše stojí zpola křesťanská zpola moderně
sociální představa čistého, harmonického lidství. Jeho
humor,křtěnýjeanpaulovskými slzami není než schop
•ností, k níž se vychoval složitou kulturou citovou, aby
vyšší to lidství stále poznával odraženo v každé ~ hy
•tosti, někdy ovšem i v podobě znetvořené. Lehká Ne
•rudova ironie, jeho smích dobrodušný, jeho osten
spíše škádlivý než bodavý dotýkají se bez nenávisti
malých zkreslenin podoby lidské a nechtějí raniti.
Proto i v epigrammech, které N eruda rád a se štěstím
psával v posledních letech svého života, vane zvláštní
vJahý, mírný vzduch, naprosto jiný než v nápisech
Celakovského a v »jehlách, špičkách, sochorech a ků
•lech« Havlíčkových. Vytříbený a lahodný klassik Ce.,
lakovský, žijící uprostřed Rakouska Metternichova,
obrátil ostří svého vybroušeného vtipu pouze ku světu
knih a literátů: jeho »nápisy« otvírají okna do jasné
studovny přísného strážce vkusu. Obávanému kriti
•kov i a divokému polemikovi Havlíčkovi jsou již stej.,
noměrně »církev, král, vlast, Musy i svět« terčem
výbojných útoků: břitký rozum a neúprosný vtip pro.,
vádějí tu mečový svůj tanec. Epigrammy N erudovy
vznikly namnoze in margine jeho feuilletonů i jeho no.,
vinářských statí a chvílemi trpí všemi jejich vadami;
ty však, jež opouštějí službu dne a causerie bavící
čtenáře z povinnosti, zdají se přímo paralipomeny

38