vichrem to mládí a nadějí. Svatodušní svátky zůstaly mu vždy jako Alfredu Meissnerovi symbolem sbratření lidstva a osvobození země, jaro 18+8 jevilo se mu ještě v mužných letech velkou epickou událostí novověké historie. Jaká zpěvná lehkost, jaký taneční rhytmus, jaký opojný ples vlní se v mánesovsky bla: žené a junácké »Romanci o jaře 18+8«: »Jak ku svatbě hluknul se mužstva roj, druh druhovu ruku třímal, a jásavě ku předu šel ten voj, byt osud i v děla hřímal. Kde klobouk tam pero, kde bok tam zbraňkdo tyranem, prchni, chraň se, chraň, jet ztracen, kdo ve smích by statnost bral, z těch každý by stokrát život dal: »Za národ i lidstvo celé!« Nejkrajnější reakce, kterou zastihla junácká leta Ne: rudova, byla odpovědí na tyto nadšené tuchy jeho chlapectví. Neruda promyslil si kletbu reakce a poli: tické persekuce až do posledních důsledků a l1$us,P?řil si tu ani jediné trpké a zahanbující úvahy. V»Ceských verších« a v »Popěvcích k vlasti«, kde lyrika vlastenecká pracuje namnoze výrazovými prostředky Nerudovy lyriky erotické, účtuje Neruda velmi přísně s pova: hou národa, jenž nedovede reakci odolat a jenž se jí dává určovat ve svém rozvoji, ve svém duchovním růstu nebo zase skepticky ironisuje chyby své vlasti: poprvé ozývá se tu v české vlastenecké lyrice stateč", 20