sledními a nejvyššími kosmickými dumami - N eru,.
dova Voluspa - a to tak, že myšlenku a symbol nelze
více odloučit. Nejinak jest v »Balladě pašijové«,kterou
vrcholí »Ballady a romance«; básník posunuv v této
knize křesťanské mythologie, oběť na kříži do samého
středu dějin lidstva, vystupňovává golgatskou tragoe,.
dii mukami mateřského srdce.

Konečně ve »Zpěvech pátečních« zjeví se poslední
metastase tohoto velikého N erudova thematu, když
v »Matcesedmibolestné« seskupí se kolem tohoto kry,.
stallisačního bodu trojí hlavní motiv knihy: nábožen"
ské vzpomínky křesťanské tradice, vlastenecká elegie,
osobní utrpení. Přemítněme však několik stran téže
knihy a najdeme jakousi překvapující petitio principii.
Bylo to pouhým klamem rozumové pýchy, zdálo,.li se,
že citový vztah dá se přetvořit v kosmickou myšlenku,
přeložit v intellektuelní princip, odosobnit a tím překo=
nat.V dlouhé a těžké chorobě Nerudovy citovosti ote,.
vřely se ku konci všecky staré rány, propukla znovu
individuelní bolest a básníkovi jest, jakoby právě stál
nad otevřeným hrobem matčiným. Báseň, která při=
náší toto tragické doznání, zaujímá v Nerudově
poesimísto zvláště významné. V památné té improvisaci
»Láska« slévá se ve vyšší jednotu dvojí stil, který
dotud poltil básníkovu tvorbu, sloh duvěrný, písňo=
vý, prostoduchý se slohem pathetickým, řečnickým,
ornamentálním. Na této stanici své básnické cesty,
nedlouho před umlknutím, zaznívá bolný a krvavý
výkřik:

8