29

Novák tu nalezl knihu svého srdce. Jméno Haeckelovo mu nebylo
drahé jen jako jméno nejdůslednějšího a nejpronikavějšího
evolucionisty a rozvíjitele Darwinova, s nímž se setkával nepřetržitě ve
svých studiích o neolamarckismu a neodarwinismu, jako jméno
exaktního badatele, jehož práce o radiolariích, spongiích i
theorigastraeové dokumentují vítězný význam pečlivě prozkoumaného
detailu pro celou biologii, nýbrž i jako jméno odvážného
zápasníka, jemuž vědecké přesvědčení není mrtvou literou a
kathedrovou pravdou, ale vší pýchou a láskou, celým životem a smrtí.
-Veliké lásky Theodora Nováka platily vždy starcům, a bělovlasý
krásný kmet jenský, mladistvě zanícený pro svou víru, byl z nich
láskou největší.

Opětovaná četba knihy »Die Weltrathsel« ujasnila a zocelila
poznání přírodní filosofie Haeckelovy, kterou Theodor Novák
studoval již řadu let v těsné souvislosti s dílem jeho vědeckým.
Hluboký obdiv neproměnil se však nikdy v nekritické vzdávání se
nauce Haeckelově, proti Haeckelovu materialismu reagoval vlastním
idealismem, proti mechanismu vitalismem, a i samé jádro
filosofie Haeckelovy modifikoval pro sebe tím, že Haeckelovo pojetí
hmoty a energie nahradil pojetím Ostwaldovým, buduje tak na
základech, jež svému myšlení již v "Extensi individua« položil.
Trpí-Ii i Haeckel typickým nedostatkem všech přírodovědeckých
myslitelů, chudobou smyslu historického, snaží se Theodor Novák
ukázati, že vady a chyby odtud vyvěrající a hlavně názoru na
křesťanství a náboženství se těsně dotýkající, jsou nedopatření
kritičtějším pojetím snadno napravitelná. Velká budova filosofického
názoru Haeckelova stojí pro Theodora Nováka vždy pevně a slavně,
třeba že si přeje, aby příbytky v ní byly lidskému srdci vlídnější
a teplejší, a třeba že rozsáhlé prostory její naplňuje světlým a
vzdušným jasem mladistvé své duše.

Pro rozšíření Haeckelových zásad působil r. 1900 s
mnohonásobným úsilím. Přednáškou v »Klubu přírodovědeckém« dne
7. května »0 Haeckelovi a jeho zásadách« seznamoval s exaktními
výsledky Haeckelových biologických studií; dvěma přednáškami
ve »Filosofické jednotě« v prosinci upozorňoval na »W e1trathsel«
a polemickou literaturu tímto dílem v míře' tak hojné vyvolanou;
prvních šest čísel X. ročníku » Rozhledů « přineslo velkou práci
» Arnošt Haeckel, biolog a filosof«, jež z jara roku .1901 vyšla ve
zvláštním otisku.

Osud ustanovil, aby tato krásná studie Theodora Nováka
zůstala jeho nejkrásnější. Psána stylem vřelým a pohnutým, který
raději klade živé a teplé představy než studené a mrtvé pojmy,
jenž užívá nových a přesných obrazů, jen aby znázorňoval a
nikoliv aby zdobil, jenž nešetří charakteristickými epithety a neplýtvá
působivými antithesemi, připomíná všecek způsob a řeči a diskusse