110

DOSLOV

děj ve vnukově historii rozvíjel a který úsek našich novodobých
dějin byl by asi objímal; leccos svědčilo tomu, že by byl Viktor
Dyk také Emilovu životnímu příběhu, jakožto organickému
pokračování osudu dědova, dal obsah politický a že by jej byl
uvedl nejprve do hnutí pokrokového a jeho srážek s realismem,
potom do skeptického a resignovaného období před válečného,
konečně snad i do zápasu o naplnění politických snů dědovských
i vlastních, o naplnění toho, co pro Emila Šarocha přichází
pozdě, velmi pozdě. Ale to jsou pouhé domněnky, opírající se
hlavně též o vlastní Dykovu předmluvu, psanou však celkem
jenom se zřetelem k Dědu Vdclavu Šarochovi a předjímající
budoucí dílo, které potud žilo leda v projektech.

V pozůstalosti Dykově, z níž románový Děs z prdzdna jest
vedle dramatického Krutého dítěte umělecky dojista
nejzávažnější, byly však nalezeny mimo vypracovaného Děda Vdclava
Šarocha také rukopisné i časopisecké trosky z Vnulca Emila
Šarocha, pocházející z různých dob básníkových, vesměs však
starší než uzavřený díl první. O chronologii těchto zlomků,
pozůstalých ze životní historie Emila Šarocha a majících
namnoze podoby uzavřených povídek, možno pronášeti leda
hypothesy, z nichž se zcela nekryjí ony, které se opírají o kriteria
zevní, s těmi, jež postupují z vnitřního rozboru slohového;
z obou sudidel jest však patrno, že první počátky díla, obsahující
vedle zkratky osudu dědova i první životní dobrodružství
vnukovo, nespadají za rok 1911. Jsou to partie, dochované jenom
rukopisně, a to ve dvojí versi; druhá, pozdější a rozsáhlejší, se
stala textovým základem zde otiskovaných "Povídek Emila
Šarocha". Ale pak, ještě před světovou válkou a v prvních jejích
dobách, jal se Viktor Dyk pro Lumír a Samostatnost zpracová-