DOSLOV

Dobrodružná jízda na Kytheru, k níž umírající děd Václav
Šaroch vyzval v posledním výjevu prvního dílu Dykova Děsu
z prázdna milovaného svého vnuka, Emila Šarocha, se nestala
skutkem: bouřlivák umírá po tolika dalekých a nebezpečných
výpravách do světa docela tiše v závětří domova, právě když
dosáhl svého prvního politického vítězství, jež zároveň
signalisovalo obrat veřejného svědomí i konání v Čechách, a jeho
předurčený dědic, drobný studentík Emil, prožívá nad mrtvolou
kmetovou "nejstrašnější úzkost života, úzkost z náhlého ticha po
veliké bouři", onu úzkost, která jest zároveň podvědomou i
tragickou, byť jen primitivní formou "děsu z prázdna".

Až sem dovedl Viktor Dyk v posledních měsících svého
náhle přervaného života definitivní zpracování rozsáhlého
románového plánu, který ho doprovázel od let mladosti po celý
život a do něhož postupně vkládal výsledky svého
myšlenkového, básnického i politického růstu; i to, že z dvojdílné skladby
nabyl pevné a závěrečné podoby retrospektivní díl Děd Václav
Šaroch před aktuálním a přítomností nasyceným dílem druhým,
Vnuk Emil Šaroch, jest důkazem Dykova postupného obratu
k nadosobní předmětnosti. Z motivů a nápovědí dokončené
první části byly učiněny některé dohady o tom, jak by se byl