ARNE NOVÁl(:

býti druhy severského člověka vyzbrojeného
broušeným kamenem a prvními nástroji kovovými.
Jednooký jeskynní člověk, který protrpěl a
probojoval převrat Evropy z tropického ráje v
nehostinnou říši ledu, vynálezce křesadla a monogamie,
Dreng, ovládá první půli knihy. Druhá, posunutá
směle až k návratu vlažného klimatu a k počátkům
kultury neolithické, náleží Hvidbjornovi, zakladateli
námořské plavby a krotiteli stepních koní, jenž na
primitivním voze žene se přímořskou rovinou
mávaje kamenným kladivem a šíře hrůzu a mstu mezi
povstalými kmeny nižších a služebných ras. Jen
posledních několik stran shrnuje ve velikých
rysech osudy potomků t1vidbjornových, z nichž ječlni
stali se praotci nomádů závodících na ořích s větry
východních puszt, a druzí kolonisovali vlhké a vlažné
Dánsko, kde po prvé z'lplesal skřivan nad úrodnou
líchou rolníkovou. V tomto úsporném rámci mnohých
tisíciletí kreslí Jensen s radostnou a teplou plastikou
realisty, který jest napojen prostou a skutečnou
krásou věcí základních a nejnezbytnějších, původ
šatu a obydlí, nástrojů a zemědělství, zbraně a
šperků ... a na vše padá proud čisté zářé jakoby z oka
dětského. Bystrost pozorování lovcova a tichá
láska ke zvířeti pronikají odstavci, mluvícími o
počátcích symbiosy člověkovy se psem, sobem a
koněm; dobrodružné příhody medvědů, jednorožců
a mamutů v jeskyních, pralesích a na svazích
ledovců prozrazují v prudké své názornosti
myslivcebásníka z "Honeb a mythův"... pudový člověk
čtvrtohorní doby jest pevně zapiat do řetězce
ostatních tvorů, zápasících s nevlídností živlů. Jensen
má zvláštní něhu, do níž přimíšeny jsou nasládlé
kapky humoru a hořká příchut pohrdání, mluví-li
o ženách: o Drengově společnici Moa, která se stala
z plaché kořisti na mořském pobřeží družkou a po-