402

APl':E NOVÁK:

ukolébavkou, pošetilý a neuspokojený hochu? Ne,
ne, v tvých zracích jest plno života, na tvém
zvrásčeném čele mnoho víry a jistoty: ty jdeš domů žít.
Bratří tě uvítají, sedláci a básníci, lovci a athleti,
strojníci a pastevci, a tak jako dříve učil jsi Jutsko
odolávati svůdnickému úsměvu zpanštilé Kodaně,
naučíš se dobývati volného vzduchu, svobodného
světla pro neodvislé muže a statečné občany!"

Leč sotva dozněl lákavý spád tohoto hlasu,
zjišťuje si ihned Jensen ostrou a jasnou intelligencí,
která ho neopouští ani za krajního podráždění
nervového ani za nejopojnější hal!ucinace smyslové, že
nemluvily to ani dálky ani temné vzkazy předků,
nýbrž že tak zpívala píseň krve ve vlastních tepmtch:
takto ozvala se nenadále pravda osobní, deroucí se
z hlubin nejvnitřnější bytosti, pravda svůdně nová
a přece přezkoušená v ohni sterých zažitků a
nesčíslných dobrodružství. Peer Gynt a MichelThOgersen,
tuláci a kosmopolité, pojednou cítí, ·že konečně
ahasverská kletba jest s nich sňata, i smějí pomýšleti
na návrat. Uvědomují si, že mohou vyžiti celý, sebe
složitější osud na rodné půdě, a že není třeba ani
žhavě smyslných barev Orientu ani divoce zrychle.
ného tempa moderní Ameriky pro toho, kdo prahne
po smyslových extasfch, po nervových paroxysmech,
po výstředním napětí intel!ektu: duchu zocelenému
a tvůrčímu stačí skandinavský Sever, kolébka nových
mythů a vlast nového evolučního pathosu. První
skvělou kořisti z této výpravy k domovu jest poslední
velké dilo Jensenovo, "nový mythos o prvním
člo
věku", nadepsaný "Ledovec". :

Inspirace této podivuhodné epopeje o pravěku
evropského lidstva, jejíž mohutná výpravná šíře
připomíná nejednou hrdinské podání "Odysseie",
jest v podstatě učená; nebuď však evoluční a
civilisační román Jensenův v ničem zaměňován s tak