392

ARNE NovÁK:

Úsilí, s nímž Jensen pokouší se povýšiti svůj
amerikanism na celistvý,- monumentální světový
názor, nekřičí jen z této passáže ani pouze z knihy,
která jí vrcholí; i oba Jensenovy velké
transatlantické romány, "Madame d'Ora" a "Kolo", jsou tím
prosyceny. A přece Jensen je příliš vášnivá osobnost
stupňovaného nervového života, příliš básník, než
aby mohl celý životní stil býti určován pouhým
názorem, pouhou soustavou ideí. N uže, .co hledal
tento nervosní vášnivec, tento raffinovaný barbar,
tento svalnatý jutský sedlák s vibrujícími čivami
v Americe, čím byly mu Spoje-né státy? Z kulturních
dějin evropských X IX. věku jest pohotově formulka
vysvětlovací: umdlen Evropou, hledal duševní
obrodu za Atlantickým oceánem.

Heslo "únavy Evropou" jest od sedmdesáti neb
osmdesáti let v oběhu: tehdy ztratil se v Nové
Atlantidě moravský křižovník Charles Sealsfield, uprchnuv
před sentimentální romantikou a metternichovskou
restaurací, vyraziv z obuvi prach filistrovství a
provincialismu; tehdy chtěl na prériích a v hukotu
amerických řek vyhojiti svou duši, puklou a jitřící,
uherskoněmecký snílek Mikuláš Lenau. Oba, jak
"muž z kajuty", jehož bytost Amerika vyplnila, tak
melancholik z puszty, jehož yankeeové trpce
zklamali, hledali v zemi Kolumbově protiklad staré,
vypotřebované, raffinované Evropy, šli za přírodou,
bezprostředností, divošstvím. Bylo požehnáním
naturellu SealsHeldova, že našel na pozadí mohutných
přírodních scenerií pestrý vějíř národních individualit;
bylo kletbou rozervaného srdce Lenauova, že odnesl
si pouze bezmocný hněv citlivého romantika nad
znesvěcením krajiny nehoráznými praktiokými a
střízlivými lidmi. Dnes však, když každoročně ze
dvou obrovských výhní, nazvaných Nový York a
Chicago, kde jako v platinových kelímcích taví se