28-

ARNE NOVÁK:

lánem, uměle pracovaný psací stůl, černý spinet,
chráněný háčkovanou pokrývkou, malované
podobizny předků - to vše dosvědčuje, že se vchází sem
pouze se svátečními city, ve významné dny, s
kabátem i srdcem oprášeným. V čeledníku, kde se
shromažďuje celá rodina i s čeledí, trávi se ostatek
života v trpělivé práci a ve zbožném přijímání a
poživání hojných darů zemských. Tam není potřeba
světla, tam stačí přítmí, neboť ve všední dny poctivý
měšťan chce žíti v skrytu, pro sebe, pro zisk, pro
živnost.

Ráda stavívala empirová doba radnice.
Kompetence městských rad ovšem byla vládou značně
zkrácena; ani pře soudní ani záležitosti politické
nerušily důstojného klidu této budovy, která měla
repraesentovati občanstvu i cizincům sílu a moc
městského míru, opřeného o svornou spolupráci
nejlepších měšťanů. Empirový sloh, určený původně
pro stavby rázu veřejného, mohl tu plně projeviti
svou odměřenou vážnost a působivou jednoduchost.
Veliká okna propouštějící celou zátopu světla z
náměstí do zasedací síně, pyšně vypiatý štít, několikráte
prohnutý a vyzdobený kamennými vásami, štukové
guirlandy vinoucí se buď kolem oken neb kolem
městského erbu, tvořícího ohnisko budovy - to
vše přesvědčovalo hned o vážnosti městského domu.

A tyto radnice, shrnující samu podstatu českého
maloměstského empiru vzaly nejdříve za své. Ve
chvíli, kdy nepřetržitá stavební tradice českého
venkovského světa, v níž od 60. let není pokračování, se
přežila, pozbyly tyto repraesentační domy
maloměstské kultury české všecek prestyž a všecku úctu.
A od té doby osud našich venkovských měst je
zpečetěn. Nejen jednotlivé objekty stavební, jež byly
výtvorem poctivého vkusu a měnivé záliby
architektonické, nejen charakteristické komplexy a čtvrti,