Mui:OVI: A OSUDY.

2S1

votními svyml podmínkami zcela mimo proud
českého vývoje; tento sloh jediné módou importovaný
k nám, kde nebylo pro něj nižádných analogií v
životě ani ideovém, ani společenském, značí pro
Čechy měšťanskou formulaci renaissance jako
naopak baroko jest jejím využitím a zpracováním
jesuitským a aristokratickým. V týchž městech, kde
protireformace přepodstatnila těžkou zbujnělou
ornamentikou, vychloubačným pathosem oltářů,
rozšafnými cibulemi věží původní gotický ráz kostela;
kde panský zámek i s drobnějšími budovami v parku,
kde šlechtické dvory na periferii docela důsledně a
důrazně hlásají slávu privilegovaného baroku,
najdou se vedle napodobenin panského slohu nejen
hojné a šťastné ukázky měšťanského empiru, ale
i přímo provedení stavebního principu empirového
v architektuře náměstí. Není jiného vysvětlení pro
tento zjev, než kulturně-psychologické poznání, že
pravý rozkvět českého maloměšťáctví počíná právě
v době, kdy západní Evropa vyměňuje barokní
architekturu za empirový sloh, a že pak vyvrcholení
maloměstské kultury kryje se s vítězstvím
empirového stavitelství u nás.

Z obou opravdu klassických period občanského
slohu a občanské myšlenky dochovalo se v českých
venkovských městech památek po skrovnu. Veliké
pohromy třicetileté války shladily většinou ony
přechodní útvary poslední gotiky a zpožděné
importované renaissance, jimiž rádo se vyjadřovalo první
období vítězného ducha občanského na rozhraní
XV. a XVI. věku a později až do katastrofy
bělohorské, kdy právě tak u nás jako jinde v západní'
Evropě hlásil se po prvé o slovo ve veřejné kultuře
rozumný, suchopárný a docela pozemsky naladěný
měšťák a kupec. Převraty hospodářské, hrůzy
válečné, opakující se požáry v městech, málo chráně-