272

ARNE NOVÁK:

chvíli činorodého rozhodnutí a energického projevu
vůle; pro ženy a dívky volí si suché, hubené modely
s výrazem mužatek; statisty na obrazech sestavuje
z drsných, špinavých, zpustlých tuláků pochybných
charakterů a pochybné modelace. Nelichotí na
obraze nikomu a ničemu, ani objednavateli ani
diváku, legendárnímu námětu ani náboženskému citu;
nehraje si s ničím a nohy maluje vždy tak nešikovně
a ošklivě jako Wohlgemuth, jehož školou snad prošel.
Ale tento drsný a přímý muž, na jehož obrazech ani
jedenkráte neprozradí se citové vzrušení, miloval
hluboce a věrně barvy života: na jeho deskách leží
hluboká hněď švábských zoraných rolí vedle měkké
zeleně hájů seskupených z kalin, hlohů, jasmínů a
babyk, nebo jasná žluť vyrovnaných slunečních
západů vedle teplé fialové barvy, jakou mají daleké
švábské lesní úvaly porostlé kvetoucím náprsníkem
a kyprejem. U švábských spisovatelů, pro něž tento
naprosto neosobivý, chladný muž jest životním
hrdinou, najde se o něm mezi krajními superlativy
trefný výraz: koloristický temperament, a v tom jest
uhodnut všecek význam Bartoloměje Zeitbloma.

Zatím co v některé staré ulmské hospůdce mezi
patriciji, cechovními mistry a kupci v předposledním
desetiletí XV. věku stařičký Syrlin vykládal s pádným
důrazem svoji theologickou učenost, zatím co přísný
Zeitblom suše poučoval svého mladšího druha
Strigela, přišedšího před nedávnem do Ulmu z
Memmink, hledal živý a prudký mladistvý žák
Zeitblomův, Martin Schaffner, svoji zábavu mezi kupci,
přišedšími z obchodních cest v Italii a vypravujícími
svoje dobrodružství. Italie byla snem jeho života,
a když po letech vrátil se odtud domu, maloval
hlavně ze vzpomínek. Odtud malebná renaissanční
architektura v pozadí jeho biblických výjevů, odtud
vlašská elegance na slavnostním šatě jeho postav,