260

ARNE NOVÁK:

jíce upřeny zraky k jedinému pevnému bodu
procházejí trivii, aniž by stali se kdy triviálnimi.

Prostá vznešenost a hluboká cudnost, jež
upevňovala kořeny jejich vztahů k mysteriím rodného
kraje a lidové duše, jež prozařovala technickou jejich
svědomitost a poctivost métieru, vede je i s nebe na
zemi a neopouští jich ani uprostřed realit nicotných.
Jest vlastním slohem jejich života, udavatelem
jejich ryzí charakternosti. V této škole, přísné a
blahodějné, budiž kultivován náš obdiv!

Příliš dlouho tísnila primitivy černá kletba
zapomenutí a opovržení; jest na nás, aby nestihla jich
kletba temnější a osudnější: kletba napodobení a
kopírování. Pochopiti staré mistry neznamená a nesmí
znamenati: opakovati a přejímati je, nýbrž žíti
s touže prostou vznešeností a hlubokou cudností
problémy života a umění. Přilněme ke svojí době a
k duši svého lidu tak intensivně jako přilnuli oni;
postavme se před technické problémy dnešního dne
s touže svědomitou oddaností, s jakou stáli před
technickými problémy svého věku oni; pojďme novou
zemí upírajíce zraky k novým nebesům s horoucím
zápalem, s nímž hleděli oni do otevřených starých
nebes, kráčejíce zemí starou! Pak řeč primítivů, již
teprve nedávno naučili jsme se čísti a rozuměti,
přestane býti řečí mrtvou a pak rozváží se jazyky
starých mistrl't, aby nám blahořečily v dlouhé modlitbě
požehnání.