Mu2ovF: A OSUDY.

259

Čistěji a vkusněji než v tehdejších duchovních
dramatech vnikají osoby a scény profanní do dějů
vznešených a náboženských; podřizují se však jim
organicky: malíř nevypravuje nikdy anekdoty k vůli
anekdotě, nezkresluje nikdy tvář v pitvornou
grimassu k vůli pitvornosti, neobětuje nikdy vážnosti
celku nadvládě komické episody. Nevybuchuje tu
nikdy hlučný a nehorázný smích, neruší tu nikdy
pohyb příliš divoký a zběsilý, klidné a tiché světlo
dobrotivého humoru posvěcuje reality nicotné. Svatí
tři mudrci z východu pohlížejí s vyrovnaným
rozmarem královským na pošetilé kousky svých svářících
se vojáků; svatá Anna usmívá se klidně s lože
šestinedělčina přílišné starostlivosti ochotných sousedek
shánějících pro novorozeně pleny a přilévajících
teplé vody do přichystané koupele; umučený Ježíš
pozoruje s tichým humorem žoldnéře hašteřící se
při metání kostek. Malá pošetilost a dětinská
malichernost života leží hluboko pod jeho vlastním, svatě
výžnamnym obsahem.

Řeč drobných věcí vypozorovaných s oddanou
srdečností a řeč drobných příběhů vyprávěných s
dobromyslným rozmarem mlkne před řečí osudů
uzavíraných v nebesích a prožívaných se vší vášnivou
opravdivostí srdce; titěrné a podružné nahodilosti
kreslené v zdrobněném formátě a malované v
poklidném koloritu ustupují typickému řádu dění,
shrnutému v symboly horoucně a ekstaticky
koncipovaných i charakterisovaných postav; chvilkové
chytráctví zakleté v pobočnou scénu v rohu obrazu
mizí před stálou moudrostí ústředního thematu.
Primitivové cítí, že zaměstnávajíce se ideami
svrchovanými, zavazují sebe samy pro ostatek života a
umění: tuší, že nejvyšší atmosféra, jež podmiňuje
ekstatický a mystický život i pohled jejich
náboženských hrdin, mění a povyšuje i děje pozemské; ma-