Mulovt A OSUDY.

25-

Malíři, již současně dovedou vyjádřiti i
fysiognomickou i duchovní pravdu své ethnické vlasti, jsou
z primitivů největší: proto milujeme láskou tak silnou
Jana van Eyck, jenž portretuje neméně energicky
obličeje, než myšlenky svých rodáků, překračujících
mnohdy hranici germánské a románské rasy i meze
středověku a doby nové.

Tak mizí nesobecký a skromný primitivní mistr
v širokém davu svého lidu a za barevnou scenerií své
otčiny; hledáme-li však jej i tam, nenacházíme ho
osamocena, nýbrž uprostřed učeneckého zástupu a
řemeslnického cechu, který nás překvapuje a mate.
Dráždí-li náš vkus, žádající si od uměleckého díla
klamně nejen násobení vnitřního obsahu, nýbrž
i vnějšího rozsahu života, příliš miniaturní
provedení a příliš drobný formát starého obrazu, stojíme
před zajímavým processem postupného vývoje
deskového malířství z tradicí písařských a
iIIuminátorských; mistr propadlý oslepující kletbě knižního
světa přináší zbožnou a úzkostnou akribii iniciály
a drobnohlednou dekorativnost textového
zarámování na pomalovanou desku i barevné plátno. Jeho
ideje i jeho postavy rostou z knihy, jeho kolorit a
osvětlení jsou tlumeny polostínem studovny, jeho
perspektiva jest podmíněna krátkozrakostí získanou
při únavné kresbě minuskulí. Technická
nedokonalost jest tu udavatelem vnitřní pravdy: malba roste
skutečně z učené kníhy, barva jest glossou
dogmatického výkladu, obraz souvisí těsně s pultem
církevního spisovatele. Když bylo úsilí dvou století
odpoutalo malíře již úplně od studovny theologovy,
symbolisoval a oslavil Perugino na "Visi svatého
Bernharda" vývojový onen fakt: k církevnímu otci,
ponořenému 'V exegetickou učenost bohoslovného
traktátu blíží se sladká a vzdušná vise Madonny s anděly;
literární obsah knihy promítá se výtvarně, barevná