242

ARNE NOVÁK:

poctivost rozebírá stavitelské novoty budovatele
Wertheimova obchodního domu A. Messela, ba
zachycuje toužebnou sítnicí každý paprsek božského
světla, které tká atmosféru nové krásy kolem
nejnudnějšího kouta velkoměstského. Jeho teplé
portréty mladistvého Menzela z umělecké minulosti nebo
Maxa Liebermanna z přítomnosti, jeho
karakteristiky Velkého kurfiřta nebo berlínského
impressionismu nepohřešují. vroucnosti. Karel Scheffler, jenž
je opravdovým ctitelem města, .vyvíj ejícího se v pevné
tradici, v organickém souladu podmínek a účinkll,
chápe přece zároveň dobře onu ponurou, drsnou
krásu monumentálnosti, známou pode jménem
amerikanismu, jak ji opěvuje veršem amerikanisovaný
Hol1anďan Walt Whitman a prósou v Unii
zdomácnělý Dán Johannes V. Jensen. Třetí část knihy
Schefflerovy, nadepsaná "Vůle zákopníků" a
"Utopie", zasvěcena jest po předcházející dějinné
retrospektivě a všestranném rozboru přítomnosti
statečnému úsilí o nalezení kulturotvorných prvků v
budoucnosti Berlína, což není pouhým ideologickým
pokusem, nýbrž opravdovou tužbou. A tak knihu
Schefflerovu lze bráti do rukou s důvěrou jak těm,
kdož právem podezřívají většinu slovesných a
učeneckých výtvorů současného Pruska ze
zakukleného chauvinismu, i oněm, kdož millionovému
veleměstu nad Sprévou při veškerém jeho slepém
materialismu vděčí za hojné podněty právě kulturní,
právě umělecké, právě výtvarné.

Základní východisko u Schefflera jest v
podstatě jiné než u Mauclaira. Kdežto Francouz klade
si v problémovém svém románě otázku, zda
současná Paříž blahodárně podporuje a živí kulturní
tvoření uměleckých individualit, znepokojuje
německého myslitele především problém, zda Berlín
sám jest kulturní individualitou: podobnost mezi